Svršky | Nakupování pomalu a správně

Většina z nás snad už někdy slyšela o slow fashion. Je to opak fast fashion, překvapivě. Fast fashion je móda z velkých řetězců, které nás tlačí do velkých nákupů a velmi často. Ve Španělsku člověk nakoupí průměrně 70 kusů oblečení za rok. To je jeden kus za pět dní. To je fakt hodně. Nebudu se tu rozepisovat o tom, jak se všechno tohle oblečení vyrábí v děsivých podmínkách, o tom je spousta jiných článků (pokud o tom nic nevíte, tak si určitě něco najděte.) 

V dnešní době je totiž nakupování druhem zábavy. Kam jdeš? Jdu si zanakupovat. Zašopovat. Utratit nějaké peníze. Lidi chodí nakupovat, aby si zvedli náladu. A sebevědomí. Když se nad tím zamyslíte, tak to skoro nejde pochopit. Proč to ty lidi dělaj? Co je na tom baví? Jaká je to zábava? 

Pořád jsou tu nové trendy, pořád se objevuje něco nového, co rozhodně musíte mít a co se vám vlastně líbí. Abychom vypadali dobře, musíme sledovat módu a každou chívli kupovat něco nového. Hodně často se oblékáme tak, aby se to líbilo ostatním, aby se nám nesmáli. Což vypadá to jako scéna ze střední školy, ale fakt se to děje i v pracovních kolektivech.

A tak skončíte se skříní plnou věcí, které vlastně ani nechcete nosit. Nelíbí se vám, nehodí se vám, nesedí vám nebo se už po prvním nošení a praní deformují a rozpadají. Základním pravidlem pro nákupy je: Nekupuj nic, o čem si nejsi stoprocentně jistá, že si to vezmeš na sebe víc než třicetkrát. 

Moc se mi líbí tento obrázek z instagramu Evy Urbanové z obchodu Nila, který vysvětluje, co je to cost per wear.

Jsem rozhodnutá nakupovat rozumně. Radši kvalitní věci a málo. Nechci zahlcovat svoji skříň věcma, které mi nepřináší radost, a nechci zahlcovat planetu odpadem z oblečení. A od teď se budu snažit vyhýbat velkým a zlým řetězcům. Nejsem si jistá, jestli mi to půjde na 100%, ale budu se snažit. Mám totiž plán. A o něm bude článek příští středu.